Pálení čarodejnic-30.4.
Pálení čarodejnic
Už staří Keltové (pěkné klišé vypovídající o nezlomném vztahu mnohých Čechů k obyvatelstvu triumfujícímu u nás v hallstattské době-400 př.Kr.) oslavovali přelom mezi teplou a studenou, či temnou a světlou částí roku. V názvu svátku - Beltine (jako i v jiných tvarech2) - slyšíme (tedy podle jazykovědců) slova "jasný oheň" a zároveň "Belův oheň".
Již od pradávna se v tento den na ochranu před čarodějnicemi, na kopcích pálily ohně a tato tradice "pálení čarodějnic" se dochovala až dodnes. Muži v tento den staví velké hranice. Dívky ze starých hadrů dělají čarodějnice, připevněné ke koštěti a společně je zdobí dlouhým věncem z pampelišek. Večer se zapálí hranice i s čarodějnicí. Chlapci zapalují košťata, vyhazují je do výše, prý proto, aby viděli čarodějnice létající na košťatech, či aby je takto srazili k zemi. Děvčata přeskakují ohniště. Společně se pak všichni radují.
Vynášení Morany
V některých krajích se místo pálení čarodejnic upaluje Morana - pohanská bohyně smrti. Uctívali ji staří Slované a Baltové. Je zosobněna zimou, na jaře končí její vláda, proto se topí nebo bije. Není možné ji však považovat za čistě bohyni smrti nebo za nějakou ohyzdnou stařenu. Je prý velmi krásná.
Tradičním rituálem praktikovaným i dnes je vynášení Morany a její upálení nebo utopení. Nejčastěji se Morana hází z mostu nebo ze skály.
30. duben je ve Španělsku a Portugalsku slaven jako svátek mrtvých.
Tak tase
(Kyky, 15. 5. 2007 14:38)